|
Klíčové kompetence sestry při mimotělní membránové oxygenaci
HOLKUPOVÁ, Klára
Cílem této diplomové práce je zmapovat specifika práce pro intenzivní péči při péči o kriticky nemocného pacienta na mimotělní membránové oxygenaci a zjistit, jaké znalosti a dovednosti musí mít sestra pro intenzivní péči pečující o kriticky nemocného pacienta napojeného na mimotělní membránovou oxygenaci. Ke splnění cílů byly stanoveny tři výzkumné otázky: Jaké jsou klíčové kompetence sestry se specializovanou způsobilostí v intenzivní péči při péči o kriticky nemocného pacienta na mimotělní membránové oxygenaci? Jaké činnosti vykonává sestra se specializovanou způsobilostí v intenzivní péči při péči o kriticky nemocného pacienta na mimotělní membránové oxygenaci? Jaké má sestra se specializovanou způsobilostí v intenzivní péči postavení v multidisciplinárním týmu během péče o kriticky nemocného pacienta na mimotělní membránové oxygenaci? Teoretická část práce se zaměřuje na samotný přístroj ECMO, jeho historii a součásti. Dále jsou popsány rizika a komplikace, které mohou nastat jako důsledek této metody. V neposlední řadě je popsáno potřebné vzdělání a kompetence sester, které mohou poskytovat péči kriticky nemocnému pacientovi na ECMO. Část práce je věnována i ošetřovatelskému managementu péče o takového pacienta. Pro dosažení cílů byla využita kvalitativní forma výzkumného šetření. Empirická část diplomové práce byla zpracována na podkladě polostrukturovaných rozhovorů s devíti informanty poskytujícími vysoce specializovanou ošetřovatelskou péči pacientům na mimotělní membránové oxygenaci pracujících po celém Česku. K analýze dat byla použita metoda otevřeného kódování. Z rozboru dat jsme získali ucelený pohled na péči o pacienta na mimotělní membránové oxygenaci. Sestry pro intenzivní péči poskytují komplexní vysoce specializovanou ošetřovatelskou péči a je nezbytné, aby měly dostatečné znalosti v dané problematice a uměly spolupracovat v týmu. Výstupem práce je manuál se základními informacemi pro sestry, které se s mimotělní membránovou oxygenací setkávají poprvé.
|
|
Patofyziologické důsledky různých režimů srdečních podpor při kardiorespirační nedostatečnosti
Lacko, Stanislav ; Kittnar, Otomar (vedoucí práce) ; Havránek, Štěpán (oponent) ; Rohn, Vilém (oponent)
Úvod: Veno-arteriální extrakorporální membránová oxygenace (VA ECMO) je rychle aplikovatelný typ mechanické oběhové podpory, který umožňuje překonat akutně vzniklé zhroucení hemodynamiky, ať již u akutního nebo chronického srdečního selhání nebo srdeční zástavy. V posledních letech metoda zaznamenává velmi výrazný vzestup použití. VA ECMO dokáže plně nahradit funkci srdce i plic, tedy dodávat řádově 5 l/min plně saturované krve. Metoda je ale zatížena celou řadou rizik. Aktuálně velmi diskutovanou otázkou je vliv oběhové podpory na zbytkovou funkci levé komory, jelikož VA ECMO zvyšuje její práci a riziko rozvoje distenze levostranných oddílů a následně plicního edému. Podrobná analýza těchto patofyziologických mechanismů je klíčovým cílem této práce. Metody: Těžištěm práce jsou tři série experimentů na velkém biomodelu (prase domácí). Jednak jsme vyvinuli nový model akutního hypoxicko-ischemického srdečního selhání, a to proximálním uzávěrem jedné z hlavních větví levé věnčité tepny balonkovým katetrem s lumen pro řízenou perfuzi deoxygenované žilní krve za balonkem. Dále jsme na prasečím biomodelu akutního a chronického srdečního selhání podrobně sledovali hemodynamickou odpověď a energetické parametry při postupném zvyšování mimotělního průtoku VA ECMO (20 - 100 ml/kg/min), a zejména jsme se...
|
|
Regionální průtok a množství mikroembolů v a. carotis communis při různých úrovních hemodynamiky řízené VA-ECMO.
Janák, David ; Kittnar, Otomar (vedoucí práce) ; Danzig, Vilém (oponent) ; Bešík, Josef (oponent)
Extrakorporální membránová oxygenace (ECMO) je metoda umožňující mimotělní podporu životních funkcí u potenciálně reverzibilních, život ohrožujících stavů postihujících srdce nebo plíce, které jsou refrakterní ke konvenční léčbě. Tato metoda ovlivňuje podle parametrů svého nastavení hemodynamiku kardiovaskulárního systému a perfuzi cílových orgánu. ECMO je z charakteru své podstaty a nutnosti invazivního zavedení a funkce v podmínkách kardiovaskulárního systému rizikovou metodou, která je doprovázena velkým množstvím komplikací. Mezi zásadní komplikace patří komplikace tromboembolické postihující centrální nervový systém (CNS) a komplikace krvácivé. Cílem této práce bylo ověření předpokladu vzniku periprocedurálních embolizací postihujících CNS a zhodnocení regionální hemodynamiky CNS pomocí analýzy přítomnosti embolizací a analýzy parametrů průtoku krve v pravé arteria carotis communis (ACC) a odpovídající oxygenace mozkové tkáně během různých průtokových parametrů generovaných ECMO podporou na vytvořeném srdečním selhání na biomodelu prasete. V první části práce bylo použito 8 biomodelů, u kterých bylo navozeno akutní ischemické srdeční selhání a zavedena veno arteriální ECMO (VA ECMO) podpora. Podle parametrů průtoku krve generovaných ECMO podporou byla současně analyzována pomocí dopplerovské...
|